Římsa

Je to zvláštní pocit, když stojíte na okraji propasti a díváte se dolů. Cítíte tu závrať, ten nával adrenalinu, ale zároveň i tu zvláštní přitažlivost. Je to jako by vás něco volalo, něco neodolatelného. A tak se přiblížíte ještě o trochu blíž, až stojíte přímo nad okrajem.

Díváte se dolů a vidíte nekonečné prázdno. Víte, že kdybyste spadli, neměli byste žádnou šanci na záchranu. Ale přesto tam stojíte a díváte se dolů. Je to jako by vás něco drželo, něco neviditelného, ale přesto velmi silného.

Římsa. To je ten pojem, který se mi vybavuje, když stojím na okraji propasti. Je to ten úzký okraj, na kterém se pohybujeme, když se ocitneme v bezvýchodné situaci. Je to ten kousek bezpečí, který nás dělí od pádu do prázdna.

V životě každého z nás jsou chvíle, kdy se ocitneme na římse. Někdy je to jen malá překážka, kterou snadno překonáme. Jindy je to však obrovská propast, která nás může stát život.

Když stojíme na římse, máme dvě možnosti. Můžeme se buď otočit a vrátit se, nebo můžeme pokračovat dál. Otočit se zpět je někdy těžké, ale je to vždycky ta bezpečnější volba. Pokračovat dál je riskantní, ale může nám to přinést mnohem víc.

Já jsem se vždycky rozhodoval pokračovat dál. Věřil jsem, že za tím okrajem mě čeká něco lepšího. A měl jsem štěstí, že jsem vždycky našel něco, co mě podrželo. Někdy to byla moje rodina, jindy moji přátelé nebo moje víra.

Římsa je metafora života. Je to místo, kde se rozhodujeme, zda riskovat nebo ne. Je to místo, kde můžeme najít bezpečí, ale i kde můžeme padnout do prázdna. Ale je to také místo, kde můžeme najít sami sebe.

Takže až se ocitnete na římse, neváhejte. Udělejte krok vpřed a podívejte se, co vás čeká na druhé straně.

Možná tam najdete něco, co změní váš život.