Bakalář z hlediska studenta prvního ročníku

Úspěšně jsem dokončil přijímací řízení na jedné з pražských vysokých škol a mohl jsem se tak stát "bakalářem". Moje pocity jsou smíšené, na jedné straně se těším na nové výzvy a příležitosti, na druhou stranu se mi nechce opouštět bezpečí střední školy.

Vím, že vysoká škola bude jiná než střední, a jsem si vědom toho, že budu potřebovat hodně trpělivosti a odhodlání. Už se ale nemůžu dočkat, až se pustím do nových věcí a poznám nové lidi. Možná tam najdu i svou dlouho ztracenou lásku.

Jednou z mých největších obav je, jak zvládnu skloubit studium s volným časem. Na střední škole jsem byl zvyklý trávit hodně času s přáteli a rodinou, ale teď se budu muset více soustředit na studium. Mám však v plánu využít všechny dostupné zdroje a služby, které univerzita nabízí, abych toto skloubení zvládnul.

Jsem vděčný za tuto příležitost a těším se na nadcházející roky studia. Věřím, že to bude náročné, ale také obohacující.

A co vy, máte nějaké zkušenosti s tím, jak se stát "bakalářem"? Podělte se s nimi v komentářích!