Dne 8. listopadu 1620 se na Bílé hoře odehrála jedna z nejvýznamnějších bitev českých dějin, která měla zásadní vliv na další vývoj našeho národa. V této bitvě se proti sobě postavilo stavovské vojsko vedené Fridrichem Falckým a císařské vojsko pod vedením Karla Bonaventury Buquoye.
Stavovské vojsko, které bylo oslabeno vnitřními rozpory a nedostatkem vojenských zkušeností, podlehlo zkušenějším císařským vojákům. Bitva skončila drtivou porážkou stavovského vojska a posílením habsburské vlády v Čechách.
Příčiny bitvy na Bílé hořeBitva se odehrála na Bílé hoře, která se nachází západně od Prahy. Stavovské vojsko zaujalo obranné pozice na svazích kopce, zatímco císařské vojsko zaútočilo z několika stran.
Císařští vojáci měli výraznou početní převahu a byli lépe vycvičeni. Střelba z děl a mušket způsobila stavovskému vojsku značné ztráty. Navíc se v řadách stavovského vojska začaly šířit panika a dezerce.
Po několika hodinách bojů bylo stavovské vojsko poraženo a muselo ustoupit z bojiště. Boje na Bílé hoře trvaly přibližně dvě hodiny a padlo v nich kolem pěti tisíc vojáků.
Důsledky bitvy na Bílé hořeBitva na Bílé hoře měla zásadní vliv na další vývoj českých dějin. Znamenala konec stavovských povstání a počátek habsburské absolutistické vlády v Čechách.
Bitva na Bílé hoře je také považována za jednu z nejtragičtějších událostí v českých dějinách. Porážka stavovského vojska vedla k úpadku českého národa a ztrátě národní identity.
Dnes je Bílá hora místem památky a připomínky této významné bitvy. Nachází se zde památník bitvy a kostel Panny Marie Vítězné, který byl postaven na místě, kde se bitva odehrála.