Byl jednou jeden král, který byl velmi moudrý, ale také velmi bohatý a pyšný. Měl tři dcery a chtěl, aby jeho nástupkyně byla ta, která ho má nejraději.
Tak svolal své dcery a řekl jim:
"Chci, abyste mi řekly, jak moc mě máte rády."
Nejstarší dcera řekla: "Otče, mám tě ráda jako zlato."
Druhá dcera řekla: "Otče, mám tě ráda jako drahé kameny."
Ale nejmladší dcera, Marušce, se jeho otázka nelíbila.
"Otče," řekla, "mám vás ráda jako sůl."
Král byl její odpovědí rozzlobený. "Cože?" zvolal. "Máš mě ráda jako sůl?
Sůl je obyčejná a bezcenná."
A tak vyhnal Marušku z království.
Maruška putovala světem, až přišla k chatrči jedné staré ženy.
"Můžu u vás zůstat?" zeptala se.
"Samozřejmě," řekla stařenka
"Ale abys mi to zaplatila, musíš mi uklidit dům a navařit jídlo."
Maruška pracovala pilně a byla laskavá ke staré ženě. A stařenka pro ni měla ráda jako svou vlastní dceru.
Jednoho dne se do království vrátila hrozná zpráva. Poddaní krále se vzbouřili, protože byl tak pyšný a chamtivý. Král byl zoufalý a nevěděl, co dělat. Nikdo z jeho dcer mu nedokázal pomoci, protože byly stejně pyšné a chamtivé jako on.
Pak si vzpomněl na Marušku. Poslal pro ni a ona se vrátila do království. Maruška byla moudrá a laskavá a dokázala uklidnit poddané. Stala se jejich královnou a vládla moudře a spravedlivě.
A tak se král naučil, že skutečné bohatství není ve zlatě a drahokamech, ale v lásce a oddanosti jeho lidu. A Maruška se naučila, že i obyčejné věci, jako je sůl, mohou být velmi cenné.
Zdroj: https://www.csfd.cz/film/2335-byl-jednou-jeden-kral/