Dařbuján a pandrhola

Bylo nebylo, za devatero horami a devatero řekami ležela malá vesnice, kde žil chudý havíř Kuba Dařbuján. Svou ženu Markýtku měl sice rád, ale jejich život byl plný starostí, protože měli jedenáct dětí a sotva vycházeli s penězi.
Jednoho dne, právě když Kuba odcházel do práce, přiletěla k jejich chaloupce vrána a přinesla dvanácté dítě. Markýtka byla nadšená, ale Kuba nevěděl, jak uživí tolik krků.
Rozhodl se, že půjde prosit o pomoc bohatého sládka Pandrholu. Ale Pandrhola byl lakomý a zlý a odmítl Kubovi pomoci. Kuba se tedy obrátil na Smrtku, který mu slíbil, že bude kmotrem jeho dvanáctého dítěte.
Smrtka slib dodržel a stal se kmotrem malého Dařbujána. Daroval mu svou kouzelnou píšťalku, díky které mohl Dařbuján přivolat na pomoc zvířata.
Zvířata Dařbujánovi pomohla s prací i s obstaráváním jídla, takže se jeho rodina konečně dostala z nouze. Pandrhola, když viděl, jak se Dařbujánovi daří, začal mu závidět. Snažil se ho všemožně škodit, ale Dařbuján mu vždycky s pomocí svých zvířecích kamarádů unikl.
Jednou se Pandrhola rozhodl, že Dařbujána zničí jednou provždy. Ukradl mu kouzelnou píšťalku a hodil ji do řeky. Dařbuján byl zoufalý, protože bez píšťalky nemohl přivolat zvířata na pomoc.
Ale Smrtka se slitoval nad Dařbujánem a dal mu novou píšťalku. Dařbuján s ní přivolal zvířata, která mu pomohla Pandrholu porazit. Pandrhola utekl a už se nikdy nevrátil.
Dařbuján s Markýtkou žili šťastně až do smrti a jejich děti se měly vždycky dobře.