Dostal jsem to nejhorší místo na světě!

Je to stejně špatné, jak to zní – možná ještě horší.

Nedávno jsem nastoupil do nové práce. Byl jsem nadšený, že jsem dostal tuto příležitost, ale když jsem se dozvěděl, jaké místo jsem dostal, mé nadšení se rychle vytratilo.

Dostal jsem nejhorší místo v celé budově. Je to malá, tmavá kóje v rohu, hned vedle hlučných tiskáren. Je tak stísněná, že se sotva vejdu ke svému stolu. A světlo? To je tak slabé, že se musím neustále mhouřit, abych viděl svůj počítač.

Ale to není všechno. Moje kóje je také hned vedle kuchyňky. To znamená, že celý den cítím vůni kafe, čaje a jídla. A protože jsem gurmán, je to pro mě opravdová muka.

Aby toho nebylo málo, moji spolupracovníci jsou dost podivní. Jeden z nich neustále mluví sám se sebou, druhý si neustále popotahuje nosem a třetí neustále žvýká žvýkačku – a to tak hlasitě, že ji slyší celá kancelář.

Zkrátka a dobře, moje nové místo je noční můra. Je to nejhorší místo, jaké jsem kdy měl. A pokud se mi nepodaří ho brzy změnit, obávám se, že se zblázním.

Vím, že si říkáte, že přeháním. Ale věřte mi, není to tak. To místo je opravdu tak špatné.

Je malé a stísněné.
Je tmavé a špatně osvětlené.
Je hlučné a rušné.
Je vedle kuchyňky, takže pořád cítím vůni jídla.
Moji spolupracovníci jsou podivní a otravní.

Takže až se příště budete stěžovat na své pracoviště, vzpomeňte si na mě a buďte vděční, že nemáte to nejhorší místo na světě.

Teď se omlouvám, musím jít do své kóje a zkusit se soustředit na práci. Přání mi hodně štěstí!