h1Milan San Remo

Je pravý čas na jaro. Na jaro v sedle. A není lepšího způsobu, jak tohle roční období přivítat, než na erární akci Milano Sanremo. Včera jsme se vrátili a nemohl jsem se dočkat, až podělím o zážitky z tohohle závodu a taky novinky, co jsem tam vyzvěděl.
Jak to všechno vzniklo? Jednoho jarního dne v roce 1906 se pár novinářům zhodlo, že by bylo fajn udělat závod pro lidi na bicyklu. A protože tahle skupinka byla z Milána a ze San Rema, naplánovali trasu přesně mezi těmito městy. Dneska je ta cesta dlouhá přes 290 kilometrů a každoročně se jede poslední sobotu v březnu.
Závod měl úspěch od samého začátku. Na vítěze čeká nejenom peněžní výhra, ale taky krásný bicykl s vavřínovým věncem. Jenže ten si domů neodveze každý. Tuhle cenu totiž dostane jenom ten, kdo jako první projede cílovou pásku. A to není jen tak.
Trať vede přes Alpy. Těmi se musí závodníci dostat na vrcholky, jako je třeba Passo del Turchino. To je přibližně v polovině celé trasy. Samozřejmě, i ti nejlepší cyklisti musí s bicyklem chvílemi i pěšky, ale na vrcholu na ně čeká sjezd dolů, takže ta námaha stojí za to. A pak už to je jenom po rovince až do San Rema.
Jezdí na něm opravdu ti nejlepší závodníci. Každý rok se objeví nějaká nová vycházející hvězda. A slyšel jsem, že příští rok by tady měl jet i Tadej Pogačar. Takže se máme na co těšit.
Mě osobně nejvíc fascinuje to, jak se celý závod jede jako jeden celek. Všichni závodníci se drží pospolu, nikdo se nějak nepotrhá a všichni dojedou do cíle najednou. Je to neuvěřitelná show.
Jestli taky milujete cyklistiku, tak se určitě vydejte na Milano Sanremo. Není nic hezčího, než fandit závodníkům podél trati.
A jestli přemýšlíte, že si ten závod zajedete sami, tak jediný, co vám můžu říct, je: držím vám palce!