Inkognito

Ve městě žil zloděj jménem Inkognito. Byl to takový zvláštní zloděj. Nekradl peníze ani šperky. Kradl pouze sluneční brýle. Měl k nim prostě slabost.

Jednoho dne se Inkognito vloupal do domu bohatého muže. V domě bylo spousta věcí, které by mohl ukrást. Ale Inkognita zajímaly jen sluneční brýle. Prohledal celý dům, ale žádné nenašel.

Nakonec našel v šuplíku nočního stolku malou krabičku. Otevřel ji a uvnitř byly sluneční brýle. Byly krásné, stříbrné a měly velké čočky. Inkognito si je nasadil na nos a vyšel ven z domu.

Když šel po ulici, všichni se za ním otáčeli. Sluneční brýle mu moc slušely. Inkognito se cítil jako hvězda. Ale pak se stalo něco zvláštního. Sluneční brýle začaly svítit.

Inkognito byl vyděšený. Sundal si brýle a prohlížel je. Ale nic neviděl. Sluneční brýle byly úplně normální. Ale když si je znovu nasadil, začaly znovu svítit.

Inkognito nechápal, co se děje. Zkusil si brýle sundat a nasadit ještě několikrát. Ale pokaždé, když si je nasadil, začaly svítit.

Nakonec se Inkognito rozhodl, že si musí brýle nechat. Byly příliš krásné, aby je nechal být. A navíc, když je měl na sobě, cítil se jako hvězda. I když svítily.

Od toho dne Inkognito kradl jen sluneční brýle. A vždycky si je nechal. I když svítily.

Synopse:

• Inkognito byl zvláštní zloděj, který kradl pouze sluneční brýle.
• Jednoho dne ukradl krásné stříbrné sluneční brýle s velkými čočkami.
• Když si brýle nasadil, začaly svítit.
• Inkognito si brýle nechal, protože se v nich cítil jako hvězda.
• Od toho dne kradl Inkognito jen sluneční brýle a vždy si je nechal, i když svítily.