Ivana Jirešová

Když jsem byla malá, mým velkým snem bylo stát se herečkou. Milovala jsem divadlo, filmy a všechno, co s tím souviselo. Byla jsem přesvědčená, že to je můj osud, a dělala jsem vše proto, abych se mu přiblížila.
Chodila jsem na hodiny herectví, hrála ve školních představeních a dokonce jsem se pokusila o pár konkurzů. Ale jak šel čas, moje sebevědomí klesalo. Začala jsem si uvědomovat, že nejsem tak talentovaná, jak jsem si myslela. A že moje sny možná zůstanou jenom sny.
Pak jsem ale potkala paní Jirešovou. Byla to učitelka herectví, která učila na naší škole. Paní Jirešová byla velmi přísná, ale také velmi laskavá. Věřila ve mě, i když já jsem v sebe už nevěřila.
Říkala mi, že mám talent, i když je třeba ho ještě rozvíjet. A že bych se neměla vzdávat svých snů, jen proto, že to není snadné. Její slova mě povzbudila a já začala znovu pracovat na tom, abych se stala herečkou.
Díky paní Jirešové jsem se naučila nebát se výzev a jít si za svým. Naučila mě, že neúspěch není důvod ke vzdání, ale jen příležitost k tomu, abych se zlepšila. A že i když se mi splnění snu nakonec nepodaří, bude to stát za to, protože na cestě k němu se naučím spoustu nového a o sobě samé.
Paní Jirešová byla úžasná učitelka, která změnila můj život. A jsem jí za to neskonale vděčná.