Jak jsem si lehl na pláž a změnilo mi to život

Vždycky jsem byl stydlivý kluk. Bojím se mluvit s lidmi, kteří mě neznají, a radši se držím stranou. Ale jednoho dne jsem si lehl na pláž a všechno se změnilo.

Byl to krásný letní den a já jsem byl sám na pláži. Slunce svítilo a písek byl teplý. Zavřel jsem oči a začal jsem si užívat klid a ticho. Najednou jsem uslyšel hlas.

"Ahoj," řekli.

Otevřel jsem oči a uviděl jsem mladou dívku. Byla krásná, s dlouhými tmavými vlasy a jiskřivýma modrýma očima.

"Ahoj," odpověděl jsem.

Usmála se a sedla si vedle mě.

"Jsem Lucka," řekla.

"Já jsem Honza," řekl jsem.

Povídali jsme si celé hodiny. O škole, o přátelích a o našich snech. Cítil jsem se s ní tak pohodlně, jako bych ji znal celý život.

Když nadešel čas jít, vyměnili jsme si čísla. Věděl jsem, že ji znovu uvidím.

Od té doby se naše přátelství jen prohlubovalo. Podporujeme se navzájem, pomáháme si a staráme se o sebe.

A to vše jen proto, že jsem si jednoho dne lehl na pláž a otevřel se novému přátelství.

Takže pokud se někdy cítíte sami nebo osamělí, neváhejte a lehněte si na pláž. Nikdy nevíte, koho tam potkáte.