Jak svět přichází o básníky

A pokud zůstanete u mě, prozradím vám tajemství. Začnu až od konce. Je to totiž příběh, který se nedá zažít znovu, aby se dal vyprávět od začátku.

Také to nepochopíte, dokud vám to sám nepovídm. Je to příběh o lásce, zradě a oběti. Příběh o tom, jak se svět zbavuje básníků.

A o tom, jak jim vyhubujeme, když už mezi námi nejsou.

Báseň je jako píseň - nemůžete jí porozumět, dokud ji nezpíváte.

Básnictví je jako láska - je to vášnivé a krásné, ale zrovna tak snadné ji ztratit.

Básníci jsou jako hvězdy - září jasně, ale pak zmizí ve tmě.

Shakespearova slova jsou pravdivá. Ztratit lásku je jako ztratit kus sebe sama. A ztratit básníka znamená ztratit část světa.

Takže prosím, neničte básníky. Naopak, podporujte je. Protože svět potřebuje básníky více než kdy jindy.

Čtěte jejich básně.
Choďte na jejich vystoupení.
Kupujte jejich knihy.

A hlavně, ukažte jim, že na nich záleží. Protože svět bez básníků je svět bez duše.

Poznámka:

Tento článek je o básnících, ale jeho poselství platí i pro všechny ostatní umělce. Hudbu, tanec, malbu – všechny tyto věci potřebuje svět pro svou existenci. Pokud tedy v životě narazíte na umělce, nezapomínejte projevovat svou podporu.