Jakub Vadlejch

Atletika je sice individuální sport, ale na soudržnosti a přátelství týmu hrozně moc záleží. Když jsme spolu na soustředění, na závodech, tak se vzájemně podporujeme a radíme si.
S Jakubem Vadlejchem (31) se znám už od mládí. Jsme oba hodíme oštěpem a vždycky jsme spolu i trénovali. Je to jeden z mých nejbližších přátel.
Jakub je skvělý sportovec, ale také člověk. Vždycky se na něj můžu obrátit, když potřebuju pomoct. Je spolehlivý, hodný a vždycky má dobrou náladu.
Společně jsme zažili už hodně zážitků. Trénovali jsme spolu v Africe, závodili na mistrovství světa i na olympijských hrách. Vždycky jsme při sobě stáli a navzájem si pomáhali.
V roce 2016 se Jakub stal mistrem Evropy. Byl to jeho největší úspěch. Já jsem byl u toho a byl jsem na něj moc hrdý.
Jakub je skvělým příkladem toho, že když člověk dře, tak se mu jeho sny splní. Je to vzor pro všechny mladé sportovce.
Co mám na Jakubovi nejraději?

Je to skvělý sportovec, který vždycky bojuje do posledního dechu.
Je to skvělý člověk, který je vždycky ochotný pomoct druhým.
Je to můj dobrý přítel, na kterého se vždycky můžu spolehnout.
Je to vtipný chlap, který mě vždycky rozesměje.
Je to prostě skvělý člověk, kterého mám moc rád.

Vzpomínám si na jeden zážitek s Jakubem, který mě hodně pobavil.
Byli jsme spolu na soustředění v Africe. Jednou večer jsme se bavili s ostatními sportovci a Jakub dělal nějaké vtipy. Všichni jsme se moc smáli, až jsme skoro nemohli dýchat.
Najednou Jakub řekl: "A víte, co je nejhorší na oštěpu?"
"Co?" zeptali jsme se.
"Že když ho hodíte, tak se vám vrátí!"
Všichni jsme se začali smát ještě víc. Jakub je prostě skvělý člověk, který mě vždycky rozesměje.