Jeováh přicházím k tobě

Jsi tam, Bože? Jsem to já, tvé bloudící dítě. Přicházím k tobě, abych ti řekl, že tě potřebuji. Už nevím, co mám dělat. Cítím se tak ztracený a sám.

Vždycky jsem věřil, že tam jsi, ale teď už si nejsem tak jistý. Cítím se, jako bych se modlil ke zdi. Čím více tě volám, tím více se cítím sám.

Nevím, co dělám špatně. Snažím se být dobrý člověk. Snažím se dělat to, co je správné, ale pořád se cítím tak prázdný. Jako by v mém životě chyběl nějaký kus.

Jsem unavený z pocitu osamělosti. Jsem unavený z pocitu, že mě nikdo nechápe. Jsem unavený z pocitu, že se ztrácím.

Potřebuji tě, Bože. Potřebuji, abys byl mým majákem ve tmě. Potřebuji, abys mě vedl. Potřebuji, abys mi ukázal cestu.

Vím, že nejsem dokonalý. Udělal jsem chyby. Ale prosím, neodsuzuj mě. Prosím, pomoz mi. Prosím, veď mě.

Přicházím k tobě, Bože, s otevřeným srdcem. Prosím, pomoz mi najít cestu. Prosím, pomoz mi najít tebe.

„A když se vrátíš k Hospodinu, svému Bohu, a budeš poslouchat jeho hlas, ty i tvoji synové, celým svým srdcem a celou svou duší, učiníš to, co je správné v Hospodinových očích, pak bude Hospodin, tvůj Bůh, někým, kdo ti odpustí, a slituje se nad tebou a vrátí tě a zase tě shromáždí ze všech národů, mezi které tě Hospodin, tvůj Bůh, rozptýlil.“

Věřím, Bože, že jsi tam. Věřím, že mi můžeš pomoci. Prosím, nezklam mě. Prosím, pomoz mi najít tě.

Přicházím k tobě, Jeováh. Jsem připraven tě následovat. Veď mě prosím.