Příběh Pavla Kajínka je plný zvratů a kontroverzí. Narodil se v roce 1964 v Duchcově a vyrůstal v dětském domově. Už v raném věku se dostal do konfliktu se zákonem. V roce 1983 byl odsouzen za loupež a pobyt v dětském domově. Odsouzen byl i za další trestné činy. V roce 1992 byl odsouzen k doživotnímu trestu odnětí svobody za dvojnásobnou vraždu.
V roce 2000 se Kajínkovi podařilo uprchnout z věznice Mírov za pomoci dvou spoluvězňů. Jeho útěk vyvolal velkou medializaci a stal se národním hrdinou. Někteří ho považovali za oběť nespravedlivého soudu, jiní ho odsuzovali jako nebezpečného zločince. Kajínek byl na útěku sedm měsíců, během kterých se mu podařilo vyhnout policii a žít v utajení.
V roce 2001 byl Kajínek zatčen v Praze a převezen zpět do věznice Mírov. V roce 2003 byl Nejvyšším soudem odsouzen k 23 letům vězení za vraždu bachaře Miroslava Erlebachera při útěku z vězení.
Kajínek se proti rozsudku odvolal, ale jeho odvolání bylo zamítnuto. V současné době si odpykává trest ve věznici Ostrov. Kajínkův případ je stále předmětem diskuzí a kontroverzí. Někteří lidé mu stále věří a považují ho za nevinného, zatímco jiní ho odsuzují jako vraha a zločince.
Případ Pavla Kajínka je složitý a rozporuplný. Neexistuje jednoznačná odpověď na otázku, zda je nevinný, nebo vinen. Každý si musí udělat svůj vlastní úsudek na základě dostupných informací.
Výzva k zamyšlení