Když jde kopec k domu

V našem krásném městě, kde se kopce tyčí nad domy jako strážní trpaslíci, se odehrál zvláštní příběh. Jednoho dne se městská rada rozhodla, že kopec za naším domem je příliš velký a blokuje výhled z okolních budov. Takže jako mávnutím kouzelného proutku rozhodli, že kopec přesunou.

Představa, že se kopec bude stěhovat, vyvolala ve městě velký rozruch. Lidé se nemohli dočkat, až uvidí, jak se taková obrovská masa zeminy zvedne a odejde. Byl to den, kdy se všichni sešli v ulicích, děti vyskočily ze školního zvonění, aby sledovaly divadlo.

Obrovský jeřáb se pomalu přiblížil ke kopci a jeho silné ocelové lano se omotalo kolem vrcholu. Opatrně kopec nadzvedl a na chvíli ho nechal viset ve vzduchu. Davy zajásaly a tleskaly, když se kopec začal pomalu pohybovat směrem k volnému prostranství na okraji města.

Cesta byla dlouhá a náročná. Kopec byl příliš těžký a jeřáb ho musel několikrát zastavit, aby si odpočinul. Po hodinách se však konečně dostal na své nové místo. Davy propukly v jásot a tleskaly, když jeřáb pomalu snižoval kopec na zem.

Kopec je nyní šťastně na svém novém místě a poskytuje nádherný výhled na město. Ale v srdcích obyvatel města zůstane příběh o tom, jak se kopec stěhoval, navždy jako připomínka síly lidské vůle a toho, že když lidé pracují společně, mohou dokázat cokoliv.

A tak, milí čtenáři, až příště uslyšíte, že se kopec stěhuje, nevysmívejte se. Možná se to opravdu stane.