Já vím, asi si říkáte: "Krejčí? To jméno znám!" A máte pravdu, tenhle člověk se na chvíli stal mediální hvězdou. Ale nebojte se, nebudu vás nudit jeho příběhem. Rád bych vám spíš povyprávěl o jiném Krejčím, o mém dědečkovi.
Děda byl krejčí tělem i duší. U šicího stroje strávil většinu svého života. Pamatuju si, jak jsem ho jako dítě pozoroval, jak zručně proměňuje kus látky v elegantní obleky nebo krásné šaty. Měl zlaté ruce a jeho práce byla vždycky dokonalá.
Jednou jsem se ho zeptal, proč si vybral zrovna tohle řemeslo. Odpověděl mi, že ho to vždycky bavilo. Ale hlavně, že ho to naplňovalo, protože věděl, že dělá něco smysluplného. Oblékal lidi a pomáhal jim cítit se lépe.
Děda byl nejen skvělý řemeslník, ale také moudrý muž. Vždycky mi říkal: "Váž si dobré práce. Když ji budeš dělat poctivě a s láskou, bude tě živit a dělat ti radost." A měl pravdu. Po jeho smrti jsem jeho firmu převzal a snažím se pokračovat v jeho šlépějích. Chci, aby jeho odkaz žil dál.
Takže až zase uvidíte toho slavného Krejčího v televizi, vzpomeňte si i na mého dědečka. Na člověka, který svou prací dělal svět krásnějším.