Květa Fialová




Chtěla být lékařkou, dokonce již měla přihlášku na lékařskou fakultu, ale nakonec ji život zamotal dráhu trochu jinak. Ne snad, že by lékařkou nebyla – ona totiž lékařka celého národa.

Květa Fialová byla tak skvělá herečka, že v jejích rolích člověku připadalo, že se na plátně vidí on sám. Že přesně tak se v dané situaci zachoval nebo zachovala by i on. Že ty emoce, to zoufalství, to štěstí, tu lásku i ten smutek zná taky. Že jsou to jeho vlastní emoce, protože Fialová dokázala hrát tak, že se emoce přenesly z plátna na diváka a on cítil ty emoce stejně jako herečka.

Kdo by neznal její Elišku v komedii Ženy v ofsajdu?
  • Nebo Simonu z tragikomedie Vesničko má středisková?
  • A co její role Hermíny Týfové ve filmech o Harrym Potterovi?
  • To jsou jen tři příklady z mnoha rolí, které Květa Fialová za svůj život ztvárnila. Celkem jich bylo přes 200! A každá jedna z těch rolí byla něčím výjimečná. Fialová dokázala zahrát naprosto věrohodně ženu z lidu, královnu i čarodějnici. Dokázala zahrát komedii i drama a vždycky to bylo perfektní.

    Kromě všech filmových a televizních rolí hrála Květa Fialová také v divadle. A tam se jí dařilo stejně skvěle jako na plátně. Byla členkou Národního divadla a hrála tam spoustu náročných rolí. napříkad titulní roli v Shakespearově hře Krále Leara.

    Květa Fialová byla opravdu výjimečná herečka. Byla jednou z těch, které se divákům zapíší hluboko do paměti. Její filmy a divadelní představení se budou dívat ještě mnoho let a budou se líbit dalším a dalším generacím.

    A kdo ví, třeba jednou bude nějaká mladá herečka držet v ruce tu přihlášku na lékařskou fakultu a řekne si: „Já chci být jako Květa Fialová.“