V útrobách Neapole, města pulsujícího vášní pro fotbal, ukrytý za stíny slavnějších jmen, se skrývá nenápadný dirigent, jemuž se přezdívá "Lobotka". Stanislav Lobotka, slovenský záložník se srdcem lva, je neviditelným strůjcem úspěchu Neapole, která v posledních letech dobývá italský i evropský trůn.
Není to hvězda, která by zářila na obálkách časopisů, jeho jméno se neobjevuje na seznamech TOP střelců nebo asistentů. Lobotka je šedou eminencí, tichým pánem středové řady, který se stará o to, aby orchestr hrál hladce a bezchybně.
Jeho hra je jako balet, nenucená a elegantní. Jemně rozdává míče spoluhráčům, diktuje tempo hry a vytváří prostor pro ostatní. Soupeři na něj často zapomínají, ztraceni ve víru hvězdných útočníků a obránců, až najednou zjistí, že jejich plány se rozpadají a že jim pod nohama šikovně operuje právě Lobotka.
Trenér Luciano Spalletti ho nazývá "středním záložníkem par excellence", protože jeho přítomnost na hřišti je nepostradatelná. Lobotka je tím, co drží hru pohromadě, lepidlem, které spojuje hvězdný tým. Jeho přednosti jsou často přehlíženy, protože nejsou tak okázalé, ale bez něj by Neapol nebyla tým, kterým je dnes.
Jeho cesta k úspěchu nebyla snadná. Lobotka prošel skromnými začátky ve slovenském Trenčíně a poté se vydal do Amsterdamu, kde hrál za Ajax. V Neapoli si však našel svůj domov, kde jeho talent konečně rozkvetl. Sousoší Diego Maradony na náměstí Piazza del Plebiscito dohlíží na město a Lobotka je jeho tichým následovníkem, nenápadným hrdinou, který pomáhá Neapoli psát její vlastní fotbalovou historii.
Když se rozhlédnete na italský fotbalový trh, najdete mnoho drahých a okázalých hráčů. Lobotka však není jedním z nich. Je jako ten nenápadný, ale důležitý šroubek, který drží celý stroj pohromadě. Jeho hodnota tkví v jeho stálosti, v jeho tiché síle a v jeho neochvějném odhodlání. A zatímco ostatní se mohou chlubit svými góly a trofejemi, Lobotka bude nadále tiše dělat svou práci, nepostradatelný muž v pozadí.