Můj příběh: Jak jsem se stala spisovatelkou

Když jsem byla malá, milovala jsem psát příběhy.

Vymýšlela jsem si dobrodružné výpravy, tajemné záhady a láskyplné romance. Bylo to jako mít vlastní kouzelný svět, který jsem mohla navštěvovat kdykoli jsem chtěla.

Ale když jsem vyrostla, psaní jsem nechala za sebou.

Byla jsem příliš zaneprázdněná školou, prací a životem. Myslela jsem si, že psaní je jen pro děti a snílky. Byla jsem blázen.

Nedávno mě však něco přimělo se k psaní vrátit.

Bylo to setkání s jednou starou přítelkyní. Vzpomínaly jsme na naše dětství a ona mi řekla, že si pořád pamatuje příběhy, které jsem psala. Řekla mi, že byly krásné a že bych měla znovu začít psát.

Její slova mi utkvěla v hlavě.

Začala jsem si uvědomovat, že mi psaní chybí. Chybělo mi vytvářet světy, rozvíjet postavy a sdílet své příběhy s ostatními. A tak jsem se rozhodla riskovat a začala jsem znovu psát.

Nebudu lhát, je to těžké.

Psaní vyžaduje hodně práce a odhodlání. Ale stojí to za to. Každý příběh, který napíšu, je jako malý kousek mě. Je to způsob, jak vyjádřit své myšlenky, pocity a sny.

A co je nejdůležitější, mé psaní mi připomnělo, kdo opravdu jsem.

Jsem snílek. Jsem vypravěč. A jsem hrdá na to, že jsem spisovatelka.