MAGU

Já se těšil na jaro, až konečně vypukne sezona medu.
Sezona medu v Praze asi není taková, jako na české vesnici, ale i v Praze můžete najít včelaře, u kterých sladké zlato nakoupíte. Třeba na farmářských trzích.
A kde jinde mají to nejlepší med, než na Strossmayerově náměstí?
Vždy, když jdu na Strossmayerovo náměstí, je plné života a děje se tam něco zajímavého. Zajímaví lidi, kreativní atmosféra, rozličné vůně a skvělé jídlo.
A stan se včelařem je vždycky jednou z prvních zastávek. I tentokrát tam přišel jeden usměvavý pan včelař, který nabízel květové, lipové a medovicový med. Květový med je takový univerzální a nejčastěji kupovaný druh, jeho chuť je hodně ovlivněná tím, z jakých květů včely sbírají nektar. Lipový med je specifický svou vůní a léčivými vlastnostmi, hlavně při nachlazení. Medovicový med je zase tmavší a hustší, než květový a lipový med, jeho chuť je lehce nahořklá, což některé lidi odrazuje, ale mně ta nahořklá chuť vůbec nevadí.
Od dětství mám nejraději ten květový med. Je takový jemný, medově-květinový. Je výborný namazaný na chlebu, na housce, na palačinkách. Nebo jen tak lžičkou – to jsem dělávala jako malá. Jenže mamka mi vždy říkala, že z toho budu tlustá a pořád mi to omezovala. Teď už si beru, kolik chci.
Med není jenom sladký. Je to hlavně zdraví prospěšný a výživný. Když se necítím dobře, dám si čaj s medem a cítím se lépe. Snažím se ho jíst každý den, třeba na snídani. I když to není ideální, protože tolik cukru do těla dostat, držím se hesla „všeho s mírou“ a zatím mi to vychází.
A kdo by nechtěl ochutnat ten sladký zázrak?