Michael Hrabal – muž, který miloval život

Jméno spisovatele Bohumila Hrabala si nejspíš spojíte s pivovarem, hospodyňkami a kontemplacemi nad světem a politikou. Byl to člověk prostořeký, sarkastický, ale také citlivý a milující. Život ho obdaroval mnoha situacemi, které se později promítly do jeho díla, ať už to bylo jeho dětství, práce v pivovaru nebo jeho pobyty v nemocnicích.

Dětství a dospívání

Bohumil Hrabal se narodil 28. března 1914 v Brně-Židenicích. Jeho otec byl sládek, a tak rodina často měnila bydliště podle toho, kde právě jeho otec pracoval. Hrabal tak strávil dětství na různých místech po Československu, mimo jiné v pivovarech v Polné, Nymburce, Černošicích a v Praze-Libni.
Hrabalovo dětství bylo šťastné. Měl mnoho kamarádů, rád chodil do přírody a objevoval nové věci. Byl také vášnivým čtenářem a už v mládí se začal zajímat o literaturu.
V roce 1931 začal Hrabal studovat práva na Univerzitě Karlově v Praze. Studium ho však příliš nebavilo, a tak se po dvou letech rozhodl přestoupit na obchodní akademii. Ani zde však dlouho nevydržel a v roce 1935 se nechal zaměstnat v pivovaru v Nymburce.

Práce v pivovaru

Práce v pivovaru byla pro Hrabala důležitou zkušeností. Seznámil se zde s prostým životem dělníků a jejich problémy. Tyto zkušenosti později zužitkoval ve svém díle, především v povídkách.
V roce 1938 byl Hrabal povolán do armády. Sloužil u dělostřelectva a zažil zde hrůzy války. Po válce se vrátil do Československa a opět začal pracovat v pivovaru.

Literární tvorba

S literární tvorbou začal Hrabal již v mládí. V roce 1949 vydal svou první sbírku povídek "Ztracená ulička". V následujících letech vydal řadu dalších děl, mezi nimiž najdeme například romány "Ostře sledované vlaky" (1965), "Slavnosti sněženek" (1978) a "Obsluhoval jsem anglického krále" (1971).
Hrabalova tvorba je charakteristická svým humorem, ironií a sarkasmem. Často se v ní objevují postavy obyčejných lidí, které se potýkají s problémy všedního života. Hrabal také rád experimentoval s jazykem a stylem, a tak jeho díla jsou plná neologismů, vulgarismů a hovorových výrazů.

Osobní život

Hrabal byl dvakrát ženatý. S první manželkou Eliškou Plevovou se oženil v roce 1944. Manželství však bylo nešťastné a v roce 1955 se rozvedli. V roce 1963 se Hrabal oženil s Marií Štreblovou, se kterou žil až do své smrti.
Hrabal byl známý svým bohémským způsobem života. Rád chodil do hospod, pil pivo a kouřil doutníky. Byl také vášnivým sportovcem a často hrál hokej a tenis.
Bohumil Hrabal zemřel 3. února 1997 v Praze. Jeho dílo patří k tomu nejvýznamnějšímu, co česká literatura 20. století přinesla.