Když se ohlédnu zpět na svůj život, uvědomím si, že to byla dlouhá a neuvěřitelná cesta. Vždycky jsem věřil ve šťastné náhody a osud, a moje vlastní zkušenosti tuto víru jen potvrdily.
Narodil jsem se v roce 1954 v Praze do rodiny, která milovala hudbu. Můj otec byl hudební skladatel a moje matka byla operní zpěvačka. Vyrůstal jsem obklopen hudbou a velmi brzy jsem si uvědomil, že to je moje vášeň.
Když mi bylo 16, založil jsem svou první kapelu Pražský výběr. Naše hudba byla inspirována rockem a jazzem a rychle jsme si získali popularitu. V té době jsme byli jedinou rockovou kapelou v Československu, která měla povolený kontakt se Západem, a naše hudba byla pro mnoho lidí symbolem svobody a odporu vůči komunistickému režimu.
V roce 1977 jsem byl zatčen a uvězněn za svou účast na Chartě 77, skupině disidentů, která požadovala dodržování lidských práv v Československu. Strávil jsem rok ve vězení, ale i tam jsem pokračoval v psaní hudby.
Po propuštění z vězení jsem emigroval do Německa, kde jsem pokračoval ve své hudební kariéře. V roce 1989 jsem se však vrátil do Československa, abych se zapojil do sametové revoluce. Pomohl jsem spoluorganizovat masové demonstrace, které nakonec vedly k pádu komunistického režimu.
Po revoluci jsem byl jmenován ministrem kultury a poté velvyslancem České republiky ve Spojených státech. V těchto funkcích jsem se snažil využít svou slávu a vliv k podpoře svobody a demokracie po celém světě.
Dnes jsem stále aktivní jako hudebník a politik. Jsem vděčný za všechny příležitosti, které jsem v životě dostal, a jsem hrdý na to, že jsem mohl přispět svou troškou k budování lepšího světa.
Věřím, že každý z nás má svůj vlastní unikátní osud. Nikdy nevíme, co nám život přinese, ale můžeme se otevřít možnostem a nechat se vést šťastnými náhodami. Koneckonců, život je právě o tom – o objevování nových cest a žití našich snů.