Kdo by to byl řekl, že i obyčejná kancelářská práce, která bývá spojena s nudou, stresem a nekonečnými tabulkami, může být zdrojem radosti? Stačí k tomu jen trochu fantazie a schopnost najít krásu i v těch nejobyčejnějších věcech.
V našem případě to bylo obyčejné pondělní ráno, kdy jsme se všichni sešli v naší malé kanceláři, abychom probrali úkoly na tento týden. Hlavní šéfová, paní Nováková, měla sice trochu vážný výraz, ale jakmile začala mluvit, její hlas ožil nadšením a očima jí probleskovaly jiskřičky radosti.
Ne, nedostali jsme přidáno ani žádné jiné příjemné zprávy. Jen nás jednoduše na začátku týdne povzbudila, abychom se na svou práci podívali z jiné perspektivy a zkusili si ji trochu užít. Vždyť i ta nejošklivější tabulka může být v podstatě umělecké dílo, jen je potřeba na ni umět správně pohlédnout.
Její slova mě donutila se zamyslet. Má pravdu. Proč bychom vždy museli brát práci jen jako nutné zlo, které musíme nějak přežít? Co když ji můžeme pojmout jako zábavnou hru nebo jako příležitost k seberealizaci?
Od té doby se náš tým změnil k nepoznání. Už se navzájem nevnímáme jako nudní úředníci, ale jako kreativní umělci, kteří se snaží vytvořit dokonalé umělecké dílo.
A tak naše kancelář, která bývala dříve synonymem nudy, se stala místem plným kreativity, humoru a radosti. A to vše jen díky tomu, že jsme se rozhodli změnit svůj pohled na práci a začali jsme ji dělat s láskou.