Ondřej Trojan

"Když režíruju, mám pocit bezpečí"

Ondřej Trojan má rád životní jistoty a naplánované dny. Přesto je známý svými rolemi podivínů, bláznů a zoufalců. A role outsiderů mu jdou nejlíp.

Co pro vás znamená pocit bezpečí?

Že se nemusím bát. Že mám domov, práci, rodinu. Že mám kolem sebe lidi, na které se můžu spolehnout.

A cítíte se teď bezpečně?

Ano. Mám pocit, že mám život pod kontrolou. Vím, co mě čeká, a to mi dává klid.

A jak se vám v tomhle pocitu bezpečí daří tvořit?

Paradoxně mi to pomáhá. Když režíruju, mám pocit bezpečí, protože vím, co dělám. Vím, že mám kolem sebe lidi, kterým můžu věřit. A to mi dává svobodu zkoušet nové věci.

Takže když režírujete, tak se nebojíte?

Bojím, ale jinak. Bojím se toho, abych nezklamal lidi kolem sebe. Abych nenatočil špatný film. Ale to je zdravý strach, který mě žene kupředu.

A co když se něco pokazí?

Tak se z toho poučím. Každý neúspěch je příležitost k růstu.

To zní jako klišé.

Možná, ale je to pravda. Když se něco pokazí, tak se z toho musíte poučit. A musíte se snažit, abyste stejnou chybu už neopakovali.

A co je pro vás největší profesní neúspěch?

Můj první film Občanský průkaz. Byl to špatný film a já jsem se z něj poučil.

Co jste se z něj poučil?

Že musím být trpělivý. Že musím věřit svému instinktu. A že musím mít kolem sebe lidi, kterým můžu věřit.

A to dneska máte?

Ano. Dneska mám kolem sebe lidi, kterým můžu věřit. A jsem za to vděčný.