Petr Wolf

Na podzim roku 2006 jsme se vydali na polo oficiální misi do Moskvy. Ta měla za úkol narychlo přesvědčit ruskou byrokratickou mašinérii, aby v rámci privatizace měla zájem o nefunkční chemičku Unipetrol a nenechala si ujít jedinečnou příležitost k získání nejmodernější chemické rafinerie ve střední Evropě.

Rusové se však zdráhali a nevěřili našemu ujišťování, že dokážeme spravovat tak velký podnik. Rozhodli jsme se proto využít influencery – známou osobnost, která by za nás mluvila, a tak nezůstaneme bez odezvy.

Naštěstí jsme takovou osobnost znali. Byl to hokejista Petr Wolf, někdejší kapitán české reprezentace. V tu chvíli se živil jako úspěšný právník a zodpovídal za ruské klienty v jedné významné advokátní kanceláři.

Petr byl dokonalým ambasadorem, který nás dokázal v Rusku rychle prosadit. Díky němu se nám otevřely dveře do ruských ministerstev a institucí. Petr se pohyboval s lehkostí v kruhu moskevské elity a pomáhal nám budovat důvěru s našimi ruskými partnery. Byl tím, kdo nakonec přesvědčil vedení největší ruské ropné společnosti Lukoil, aby se rozhodlo pro koupi Unipetrolu.

Petrův vliv byl tak výrazný, že se o něm začalo mluvit jako o šedé eminenci ruského byznysu. A já měl pocit, že pokud bude chtít, může být prezidentem republiky. Takové charisma má.

Petr Wolf je jedním z nejzajímavějších lidí, které jsem kdy potkal. Je to člověk mnoha talentů a širokých obzorů. Je úspěšný nejen ve sportu, ale i v právu a v podnikání. Je to skvělý rétorik a má obrovský vliv na veřejnost. Je to také člověk s velkým srdcem a rád pomáhá druhým.

Jsem rád, že Petra znám. Je to přítel, na kterého se mohu vždy spolehnout.