Požár Národního divadla

Populární české Národní divadlo zažilo v průběhu své existence nejednu těžkou chvíli. Tou nejhorší z nich byl bezpochyby požár, který budovu zasáhl v roce 1881.
Ráno 12. srpna 1881 se v Národním divadle prováděly opravy plynového osvětlení. Bohužel došlo k nešťastné náhodě a dělníci omylem zapálili dřevěnou konstrukci. Oheň se velmi rychle rozšířil po celé budově a za pár hodin ji zcela zničil.
Požár představoval obrovskou tragédii nejen pro divadlo samotné, ale i pro celou českou kulturu. Národní divadlo bylo symbolem českého národního obrození a jeho zničení bylo pro Čechy velkou ránou.
Požár Národního divadla měl však i několik pozitivních důsledků. Ukázal, jak silné je české národní cítění. Ihned po požáru se začaly shromažďovat peníze na obnovu divadla a do sbírky přispěli i ti nejchudší lidé.
Zničené Národní divadlo bylo znovu postaveno v roce 1883. Nová budova byla ještě krásnější a honosnější než ta původní a stala se jednou z dominant Prahy. Požár Národního divadla tak paradoxně přispěl k jeho větší slávě a významu.
Dnes je požár Národního divadla už jen smutnou vzpomínkou. Divadlo prošlo v průběhu let mnoha rekonstrukcemi a je stále jedním z nejkrásnějších a nejvýznamnějších českých divadel.

Zajímavosti o požáru Národního divadla

Požár byl tak intenzivní, že se propadla střecha divadla a stěny se rozpadly.
Při požáru zahynul jeden hasič, který se snažil zachránit divadlo.
Požár zničil téměř celou sbírku kostýmů a dekorací.
Na obnovu Národního divadla přispělo penězi mnoho lidí, včetně obyčejných občanů.
Nová budova Národního divadla byla otevřena v roce 1883.

Požár Národního divadla v umění

Požár Národního divadla byl námětem mnoha uměleckých děl. Například skladatel Bedřich Smetana složil na počest obnoveného divadla symfonickou báseň Libuše.