V noci z 11. na 12. července 1989 se v areálu Vítkovických železáren odehrála událost, která navždy zůstane zapsána v dějinách Ostravy. Požár, který se rozhořel v potrubí mezi vysokou pecí a teplárnou, se rychle rozšířil a zachvátil velkou část závodu.
Příčinou пожару byla pravděpodobně vadná součástka, která způsobila únik plynu. Šířící se plameny brzy zasáhly nádrže s olejem a hořlavými materiály, čímž se požár ještě zintenzivnil. Oheň zuřil několik hodin a hasičům se ho podařilo uhasit až kolem třetí hodiny ranní.
Požár způsobil obrovské škody. Zničeno bylo 12 hektarů výrobní plochy, včetně několika vysokých pecí, tepláren a dalších budov. Škody byly vyčísleny na několik miliard korun.
Tragédie si vyžádala také dvě oběti na životech. Při požáru zemřel jeden hasič a jeden pracovník závodu. Dalších několik lidí bylo zraněno.
Požár měl také zásadní dopad na výrobu ve Vítkovicích. Areál byl uzavřen a výroba byla na několik měsíců přerušena. Tato událost se negativně podepsala na ekonomice celého regionu.
Požár Vítkovic byl nejenom tragédií, ale také impulsem ke změně. Po jeho uhašení bylo rozhodnuto o postupném útlumu výroby v areálu a jeho přeměně na kulturní a společenské centrum. Dnes je Dolní oblast Vítkovic unikátním technickým muzeem a oblíbeným místem pro pořádání kulturních akcí.
Tato tragédie navždy zůstane v paměti Ostravanů jako připomínka toho, jak ničivou sílu může mít oheň. Zároveň je však také svědectvím o tom, že i z nejhoršího může vyrůst něco nového a lepšího.