Pozor, vizita!

Že se vám ta věta zdá povědomá? Jasně, vítejte v českém zdravotnictví, kde spojení "pozor, vizita" znamená: "přestaňte teď hned dýchat a zítra se vás přijdeme zeptat, co vám je." Teď vážně, nemá snad každá nemocnice problém s přeplněnými čekárnami a poddimenzovaným personálem? Jeden náš známý byl jednou na rentgenu a sestřičkám tam vypadla elektřina. Co myslíte, že udělaly? No předpokládáte správně, poslaly ho domů s tím, ať přijde zítra.

Ale zpět k naší vizitě. Pamatuji se, jak jsem jednou ležel na interně s takovým divným ortopedickým problémem, že jsem se vůbec nemohl hýbat. Když přišla vizita, tak jsem si zoufale klepal na okno, aby mě viděli. A víte co? Ani nezaťukali a prostě odešli. Jakože mě neviděli?

No jo, hlavně že si pak přibudou do statistiky úspěšně provedených vizit.

No nic, ležím tam dál a najednou slyším, jak se zase blíží ta skupina bílých plášťů. No to je určitě naše vizita, říkám si. A ono ne, byl to výjezd kriminálky. Přijeli kvůli mrtvole v protějším pokoji. No, to bylo něco. Najednou se kolem mě začali pořádat detektivové a já jsem si připadl jako ve filmu o Sherlocku Holmesovi. Aspoň na chvíli jsem zapomněl na svou bolest.

A víte, co mě na tom všem nejvíc dostává? Že se k tomu všemu máme ještě usmívat a být vděční, protože přece "zdraví je to nejdůležitější." No jo, to je sice pravda, ale když si člověk musí pro to zdraví projít tímhle, tak to moc legrace není. Ale zase na druhou stranu, člověk by si měl vážit i těch malých věcí.

Takže příště, až budete sedět v čekárně na vizitu a budete už hodinu v pořadí, neházejte na sestřičky moc škaredé pohledy. Ony za to většinou nemohou. A až konečně na vás přijde řada, tak si třeba vzpomeňte na můj příběh a na chvíli vám to přijde jako docela zajímavé dobrodružství.