Princezna ze mlejna

Aneb jak jsem se naučila nechat věci plynout

Vždycky jsem byla ten typ člověka, který všechno potřeboval mít pod kontrolou. Plánovala jsem si každý detail svého dne, dělala jsem si seznamy úkolů a snažila jsem se mít přehled o všem, co se děje.

Jenže pak jsem potkala princeznu ze mlejna. Byla to mladá žena, která žila v malém venkovském mlýně se svým otcem mlynářem. Nebyla nijak bohatá ani mocná, ale byla neuvěřitelně šťastná.

Když jsem se ji zeptala, jak to dokáže, řekla mi něco, co mi změnilo život. Řekla: "Jednoduše nechávám věci plynout."

Zpočátku jsem tomu příliš nerozuměla. Jak je možné nechat věci plynout, když je tolik věcí, o které se člověk musí starat? Ale princezna mi to vysvětlila.

"Není třeba starat se o všechno," řekla. "Stačí se soustředit na to, co je opravdu důležité."

"A co je opravdu důležité?" zeptala jsem se.

"To, co tě dělá šťastnou," odpověděla.

Tyto slova mi utkvěly v paměti. Začala jsem přemýšlet o tom, co mě skutečně dělá šťastnou. A uvědomila jsem si, že to nejsou všechny ty věci, které jsem se snažila kontrolovat. Bylo to trávení času s lidmi, které mám ráda, dělání věcí, které mě baví, a žití v přítomném okamžiku.

Nebylo to vždy snadné. Musela jsem se naučit důvěřovat proudu života a nechat ho, aby mě vedl. Ale čím víc jsem se tomu učila, tím šťastnější jsem se stávala.

Už se nestresuji kvůli věcem, které nemůžu ovlivnit. Už si nedělám starosti s tím, co si myslí ostatní. A už se nesnažím všechno kontrolovat.

Místo toho se soustředím na věci, které mě dělají šťastnou. Tráví čas s lidmi, které mám ráda, dělám věci, které mě baví, a žiju v přítomném okamžiku.

A díky princezně ze mlýna je můj život mnohem lepší.