Sv. Václav, patron země České, je jednou z nejvýznamnějších postav našich dějin. Jeho život a smrt se staly námětem mnoha legend a příběhů, jeho jméno se objevuje v nesčetných uměleckých dílech a jeho svátek se slaví 28. září. Kdo vlastně byl tento světec, jehož odkaz nás provází už více než tisíc let?
Václav se narodil kolem roku 907 jako syn knížete Vratislava I. a jeho manželky Drahomíry. Jeho babička, sv. Ludmila, se významně podílela na jeho výchově a vzdělání. Už od dětství byl Václav známý svou zbožností a moudrostí.
Po smrti svého otce v roce 921 se Václav stal knížetem. Jeho vláda byla obdobím míru a prosperity. Václav podporoval křesťanství, zakládal kostely a kláštery. Byl také známý svou spravedlností a laskavostí. Bohužel, jeho vláda byla krátká.
V roce 935 byl Václav zavražděn svým bratrem Boleslavem I. Podle legendy se Boleslav obával o své postavení a považoval Václava za hrozbu pro svůj trůn. Václav byl zabit při hostině na Staré Boleslavi. Bylo mu pouhých 28 let.
Po své smrti byl Václav prohlášen za svatého. Jeho ostatky byly uloženy v katedrále sv. Víta v Praze. Sv. Václav se stal symbolem české státnosti a jeho svátek se stal jedním z nejdůležitějších státních svátků.
Sv. Václav zanechal v našich dějinách nesmazatelnou stopu. Jeho život a smrt se staly námětem mnoha legend a příběhů. Je zobrazován jako ideální kníže, spravedlivý a laskavý, který vládl v době míru a prosperity. Jeho odkaz nás provází dodnes a jeho jméno je spojeno s českou státností, vlastenectvím a křesťanstvím.