Vím, že jsi vrah

Vyrostl jsem v malém městečku, kde si každý o každém všechno věděl. Všichni znali moje rodiče, mou sestru a samozřejmě i mě. Znal jsem také každého ze svých sousedů. Věděl jsem, kdo má problémy s penězi, kdo má problémy s manželstvím a kdo má problémy s alkoholem. Všichni jsme byli jedna velká rodina.
Jednou v létě se ve městě stal zločin. Někoho zavraždili v jejich vlastním domě. Bylo to brutální a nesmyslné. Policie neměla žádné stopy a obyvatelé města byli v šoku. Nikdo nechápal, proč se to stalo a kdo to mohl udělat.
Začaly kolovat zvěsti. Lidé začali jeden druhého obviňovat a nedůvěra se šířila jako mor. Najednou jsem měl pocit, že nikoho ve svém městě neznám. Bála jsem se chodit sama ven a necítila jsem se už v bezpečí.
Jednoho dne jsem šla domů ze školy, když mě zastavil můj soused. Byl to starší pán, kterého jsem znal celý život. Vždy byl milý a přátelský. Ale ten den se zdál jiný. Vypadal nervózně a vystrašeně.
„Vím, že jsi vrah,“ řekl mi tiše.
Byla jsem v šoku. Nevěděla jsem, co říct.
„Zabila jsi tu ženu,“ pokračoval. „Vím, že jsi to udělal.“
Začala jsem plakat. Nevěděla jsem, co mám dělat.
„Nikdy tě nenašli,“ řekl. „Ale já vím, že jsi to byl ty.“
Odtáhl jsem se od něj a běžel jsem domů. Zavřel jsem se ve svém pokoji a nechtěl jsem vidět nikoho.
Ten den jsem se naučil důležitou lekci. Nikdy nemůžete vědět, kdo je kdo. Nikdy nemůžete vědět, co se skrývá v srdci člověka. A nikdy nemůžete být příliš opatrní.