V tichém městečku Jevíčko se odehrál zločin, který naplnil srdce místních obyvatel hrůzou a nepochopením. Krutost, s jakou byl spáchán, zanechal za sebou stopy, které se nikdy úplně nezhojí.
Byla to chladná podzimní noc, když v jednom z rodinných domků na okraji města došlo k nemyslitelnému. Obětí se stala starší žena, která žila osamoceně. Její tělo bylo nalezeno v obývacím pokoji, zohavené a bez života.
Zpráva o vraždě se šířila městem jako blesk. Lidé se báli chodit ven, zamykali dveře a raději ani nevycházeli z domu. Strach hrál v ulicích hlavní roli.
Policie zahájila rozsáhlé vyšetřování, ale stopa vedla do slepé uličky. Podezřelých bylo mnoho, ale žádné důkazy je ke zločinu neprovzávaly. Město se začalo rozdělovat, lidé podezřívali jeden druhého a atmosféra byla těžká.
Vyšetřování se táhlo měsíce, ale průlom nepřišel. Případ začal chladnout a lidé se pomalu přestávali bát. Jenže pak se objevil nový svědek, který vypověděl něco, co všem vyrazilo dech.
Svědek uvedl, že viděl na místě činu známého místního muže. Jeho jméno padlo jako blesk z čistého nebe. Byl to člověk, kterého by nikdo z něčeho takového nepodezíral. Poctivý, pracovitý, nikdy neměl problémy se zákonem.
Policie muže zatkla a ten se k vraždě přiznal. Motiv jeho činu zůstal záhadou, ale vyšetřování ukázalo, že měl k oběti starší dluh. Ten byl natolik velký, že se rozhodl ho vyřešit tím nejhorším možným způsobem.
Soud muže odsoudil k doživotnímu trestu odnětí svobody. Případ byl sice uzavřen, ale otázky a pochyby zůstaly. Proč se muž uchýlil k takovému násilí? Proč si vybral zrovna tuto ženu?
Vražda v Jevíčku se stala černou skvrnou v historii města. Ukázala, že i v tom nejtišším a nejklidnějším místě se může skrývat zlo. Zůstává nám jen doufat, že se nic podobného už nikdy nestane.